O chovu

Chov

Angora je plemeno králíka, které je velice plodné. Rodí se 7 - 8 mláďat ve vrhu, ojedinělé není ani 9-10 mláďat. Samice jsou zpravidla dobrými matkami a o své mladé se dobře starají. Tady musím zdůraznit, že pokud chceme angoru připouštět, musíme tak učinit do jednoho měsíce po ostříhání, protože je-li srst již delší a samice si ji oškube na stavbu hnízda, vzniká velké riziko, že mláďata, která se v hnízdě pohybují, umotají z delší vlny provázek a na něm buď uškrtí, nebo si zaškrtí některou končetinu a ta odumře. Samici, která má před kocením srst delší než dva centimetry, raději tři dny před kocením ostříháme. Stačí srst zkrátit o jeden centimetr a jen na místech, kde se bude škubat, tedy břicho boky a pod krkem.

Pokud nestihnete ani tuto úpravu, lze při kontrole hnízda po kocení vlnu nůžkami přestříhat a tím zamezit výše popsanému problému.

Nejvhodnější jsou jarní vrhy, a to březen až duben. Dnešní chovatelé angor potřebují mláďata i ze zimních vrhů, tedy prosinec a leden. V chovu angor je to o to složitější, že jak bylo výše popsáno, samice musí být před připuštěním ostříhaná. To nám přidělává práci v tom, že musíme na noc kotce zakrýt.

Při kocení se často chodím dívat a pokud by samice včas neuložila mladé do hnízda, udělám to raději sám. Velice rychle hynou, jsou-li opravdu velké mrazy.

Většina chovatelů používá kotiště. Já osobně jsem tuto možnost také vyzkoušel, ale polovina mých samic se kotila v kotišti a polovina vedle. Z toho důvodu jsem kotiště přestal používat. V žádném však netvrdím, že jej nedoporučuji, je to na volbě a zkušenostech každého chovatele.

Krmení kojících samic je také jednou z otázek, které si začínající chovatelé kladou. Tady musím zase upozornit, že je velkou chybou domnívat se, že když se samice okotí, musíme jí okamžitě navýšit krmnou dávku. Po okocení tedy podáváme stejnou dávku, jako když byla březí, teprve asi čtvrtý den po porodu začneme dávku mírně zvyšovat.

Odstav mláďat

Mláďata angor se odstavují stejně jako ostatní mláďata králíků. Jedno pravidlo však máme navíc, mladé odstavujeme až po jejich prvním ostříhání. Nezažijí tak dvojí stres - odloučení od matky a pak první stříhání.

Jak jsem již uvedl, rozdělujeme mladé po jednom do kotců, hlavně ty výstavní.

Krmení odstavených mláďat se nijak neliší od doby, kdy byla ještě u matky, jen se úměrně zvyšuje dávka. Také je lepší krmit 2 x denně, protože mladí vyhazují zrní z misek, nebo ho znečistí močí a trusem.

Kolik zvířat si pro začátek pořídit?

Pro naprostého začátečníka ji optimální kmen 1,2 tj. jeden samec a dvě samice (nepříbuzné). Chovatelé, kteří již mají zkušenosti hlavně se střiháním angor, si mohou pořídit kmen o velikosti 2,4. Musí ale počítat také s tím, že když každou samici připustí 2 x za rok a každá bude mít po 8 mláďatech, je třeba mít připravený dostatečný počet kotců pro odstavené mladé.

Angory, se kterými počítáme na výstavy, musíme umístit každou zvlášť, aby nedocházelo ke znečištění vlny, jak po sobě a přes sebe skáčou.

Doporučuji začínat s chovem angor na kmeni 1,2 a to z důvodu, aby si chovatel mohl zvyknout a naučit se stříhání angor.

Na závěr několik rad nejen pro chovatele angor

- Chovatele musí chov bavit a musí se mu věnovat s láskou.

- Chovatel musí udržovat angory v dobrém zdravotním stavu a dodržovat zásady zoohygieny.

- Chovatel musí pravidelně a poctivě očkovat proti moru a myxomatose.

- Chovatel musí dbát na prostorné, suché a čisté ustájení.

- Chovatel musí zvířata včas stříhat.

- Chovatel musí pro chov používat jen zdravá a vyspělá zvířata.

Angora není o tolik složitější nebo náročnější než ostatní plemena. Každý chovatel si brzy zvykne a vytvoří si svůj vlastní systém. Odměnou mu bude krása a spokojenost angor.

Krmení

Angora nemá vyšší nároky na krmení než jiná plemena. Většina chovatelů krmí takzvanou celoroční dávkou, to znamená seno směs zrnin, hlavně ječmen a oves. Z okopanin je to krmná řepa, kedlubna gigant, krmná mrkev. Dříve to byly ještě topinambury, ale dnes nevím o nikom, kdo by je používal.

Důležité hlavně pro výstavní angory je podávání olejnin, a to slunečnice nebo lněného semínka. Je to nutné pro lepší kvalitu srsti a její lesk. Mláďatům do čtyř měsíců podávám ještě ovesné vločky. Jako doplněk jsou vhodné větvičky z ovocných stromů. Můžeme podávat také větvičky z jehličnanů, jako jsou borovice či smrk. Dále králíkům nabízím tvrdý, dobře usušený chléb a jablka. Zelené krmení na přilepšenou angorám podávat můžeme, musíme ale postupovat velice opatrně, aby nedošlo k průjmu a neznečistila se tím vlna.

O napájení králíků čistou vodou se nebudu rozepisovat, protože předpokládám, že je to pro každého chovatele naprosto samozřejmá věc.

Jak často krmit záleží na možnostech každého chovatele, ideální je krmit 2 x denně, ráno a večer. Bohužel povaha mého zaměstnání mi toto neumožňuje a tak krmím jen jednou a to ráno. Nemám s tím problém.

Ustájení

Budeme se držet toho, že jsme rozhodnuti chovat angory. První, co budeme řešit, je ustájení, tedy králíkárna. Angora je střední plemeno s váhou od 3,5 - 5 kg, nebude jí tedy stačit kotec o velikosti 50 x 50 cm. Já chovám angory v kotcích 70 x 80 cm a je to rozměr plně dostačující.

Existují dva způsoby chovu - na dřevěných roštech a na podestýlce ze slámy. Já jsem vyzkoušel oba způsoby, mohu tedy uvést přednosti a nedostatky obou. Čištění kotců s rošty je snadné a postačí nám k tomu jen lopatka a smetáček. Trus jsem odklízel jednou týdně, nadzvedl rošt, pořádně vymetl na lopatu, zametl jsem i vrchní stranu roštů. Příjemný pocit z dobře odvedené a rychlé práce, nikde ani smítko. Další výhodou roštu je i to, že nemáme hromady hnoje, ale pouze jedno kolečko trusu. Jsou králíci, kteří jsou čistotní a svou potřebu konají do jednoho kouta, jinak celý kotec mají suchý. Další zvířata však mají kotec mokrý všude. V tomto případě je ale dost nepříjemné, že je angora na stále na roštech vlhkých od moči. Pokud je v plné vlně a chcete ji vystavovat, je problém se zažloutlou srstí a následně srážkou bodů na oceňovacím lístku. Nevýhodou je i to, že určitá část krmení, hlavně zrní a granule, propadávají pod rošty a tam už na ně králík nedosáhne.

Byl jsem informován, že angory na roštech můžou být i v zimě, já osobně jsem měl ale pocit, že na podestýlce ze slámy jim bude určitě tepleji nebo alespoň příjemněji. S příchodem zimy jsem tedy vyndal rošty a nastlal slámu. Po měsíci jsem zjistil, že zažloutlá srst zmizela a i nášlapky jsou bílé. Tuto výměnu jsem ještě dvakrát opakoval (léto, zima), než jsem se rozhodl, že výhody chovu na slámě převažují a u ní jsem zůstal. Pokud se sláma udržuje čistá a suchá, nemám s čistotou srsti žádný problém. Před výstavou angoru pořádně vyčešu a můžeme jet.

Je doporučováno postavit králíkárnu tak, aby směřovala nejlépe na východ. Ideální je ji umístit pod košatý strom, nejlépe ořech, který zajistí dostatečný stín v letních měsících a odpuzuje hmyz